Naštvanej

Napsal Petr Rýgl.

Určitě si každý pamatuje podobenství Pána Ježíše o ztracené ovci a ztracené minci. Jak žena hledá zakutálený peníz, všechno převrátí, odstrčí, vymete a najde a pak se raduje, že našla. Pastýř hledá ztracenou ovci, přičemž celé stádo nechá na místě. Odejde, hledá a hledá, a když ji najde, radostně ji vloží na ramena a raduje se z ní. Když něco ztratíte, je těžké znovu to najít. Třeba klíče od domu nebo od auta. Na městském úřadě v Jičíně je deska s nápisem ztracené klíče. Visí tam mnoho svazků s originálními klíči od aut s dálkovým ovládáním. Jenže to jejich majitelé nevědí. Hledat klíče jde těžko, ale někdy se to povede.
Člověk není na klíče naštvanej, spíš jen sám na sebe, že je ztratil a může si za to sám. Pokud ale hledáte ovci, nebo lépe člověka, protože to podobenství se v obou případech týká lidí, je to jiné. Zahlédnete ovci na vršku, vyběhnete tam, ale ona už je jinde. Běží dolů. Tak za ní. Zmizela. Teď je zase na konci louky. Přiběhnu, zase tam není. Nevím jak kdo, ale já bych asi začal bejt naštvanej, takže pokud bych ji po několikahodinový honičce dostihnul, nevím, jestli bych ji s radostí vložil na ramena. Možná, že by mi v hlavě bublala myšlenka, že až ji chytím, tak jí dám nejdřív do kožichu co proto. Zachraňovat hloupou ovci, která ani neví, že jí jde o život a ještě utíká, když jí chci pomoct. Ať si jde do prčic, mám toho dost, kašlu na ni. Celej den ztracenej.
Když si představím, kolik ztracených ovcí hledá Bůh… A když si představím, jak brzy ztrácím nervy a trpělivost já… Jenže trpělivost je právě o tom, že naštvanost nevyhraje. Předpokladem trpělivosti je pokora a dlouhočekání. Pokud máme být šancí pro jiné lidi, pak se bez podobných vlastností neobejdeme. Na některé věci se vykašlat nesmíme, i kdybychom se měli celý život pachtit s nejistým výsledkem.

Kontakt

Sbor
Křestanské společenství Jičín

IČ: 73631175
Jarošovská 225
Holínské Předměstí
Jičín, 506 01